Příběhy, které píše whisky: Příběh kráčejícího muže

Johnnie Walker je nejprodávanější whisky na světě (ano, pokud nepočítáme „rádoby whisky“ v Indii, kde i vzhledem k lidnatosti jsou sice z hlediska objemu prodeje vyšší, ale v zásadě se nejedná o whisky). Prodeje této skotské míchané whisky dosáhly v roce 2023 neuvěřitelných 22,1 milionu 9litrových kartonů. To je šílené číslo, které je však možná poněkud těžko uchopitelné. Tak pro porovnání: za 1 vteřinu se na světě narodí 4 miminka. Za stejnou vteřinu se prodá 8 lahví Johnnieho Walkera… Haháá. No dobře, je to trochu zvláštní porovnání, ale je to zkrátka ranec. Také je nutno říci, že nebýt obecně blendů/ míchaných whisky, nikdy by pravděpodobně nevznikl trh se single malt whisky, kterou máme tak rádi. I dnes mají stále zhruba 60 % hodnoty exportu na svědomí blendy. 

Nechci se ale moc hrabat v číslech a statistikách, to byl jen takový úvod do značky, abychom si uměli představit, jak obrovským brandem na poli whisky Johnnie Walker je. V naší sérii „Příběhy, které píše whisky“ se dnes mrkneme na příběh kráčejícího muže.

Johnny ze smíšeného zboží

Příběh nejprodávanější whisky světa se začal psát 25. července roku 1805, kdy se na skotské farmě Todriggs narodil John Walker. V roce 1819 mu ale zemřel otec a rodina se rozhodla farmu prodat a za utržené peníze pořídit malý obchůdek v Kilmarnocku. Tehdy tyto „grocery stores“ (zkrátka smíšené zboží) prodávaly všechno možné. Postupem času si sem lidé chodili zejména pro exotické zboží jako léčiva, čaje, neobvyklé koření, ale také pro alkohol.

V této době to fungovalo trochu jinak, než dnes, kdy jdete do obchodu a koupíte si skleněnou láhev s whisky. V 19. století měl obchůdek vzadu místo, kde stály sudy s alkoholem, právě i s whisky. John tam měl tedy pár soudků a lidé si chodili s porcelánovým džbánem, do kterého jim whisky stočil. A protože byl John zvyklý míchat čaje, rozhodl se míchat i whisky, které měl v obchodě. Bylo to i proto, že v té době lidé měli raději blendy, které byly na pití přívětivější než čistá single malt. Tak vznikl první Johnův blend, který se jmenoval Walker’s Kilmarnock Whisky a postupem času získával na oblibě…

Když se v roce 1856 vrhnul do podniku i Johnův syn Alexander Walker, vznikla společnost John Walker & Son. Bohužel hned rok poté John zemřel a Alexander tedy zdědil celou firmu. Rychle se ukázal jako velmi schopný obchodník a populární whiskey začal vyvážet nejen za hranice města, ale i za oceán, a sehrál klíčovou roli v rozvoji rodinného blendu. Dost mu pomohlo rozšiřování železniční sítě a rozvoj lodní dopravy. Tehdy se také ukázalo, že čtyřhranná láhev je pro transport ideální. Díky tvaru se jich do krabice vešlo více a nevozil se „vzduch“ mezi lahvemi. 

Alexanderova Old Highland Whisky

Úspěchy za hranicemi byly ohromné, a tak se Alexander rozhodl pro lehký rebranding a svou whisky začal prodávat s bílou etiketou jako Old Highland Whisky. V roce 1889 Alex zemřel a jeho podnik převzali synové Alexander a George. To už byly prodeje rodinné whisky na neuvěřitelných číslech a bratři prodávali miliony lahví ročně. Jistě tomu pomohlo i období na přelomu 50. a 60. let, kdy byla do Evropy zavlečena mšička révokaz a poničila vinice, následkem čehož došlo k výraznému poklesu produkce brandy i populární sherry. Bratři se tak mohli vézt na obecném whisky boomu, kterému ještě pomohly změny skotských zákonů a rozvolnění podmínek pro blendování whisky z různých palíren.

V tom objemu, který rodina prodávala, už začali bratři více řešit nákup whisky pro svůj blend. Ceny kolísaly, dodávky se mohly opozdit nebo nemuselo dorazit požadované množství. Pokud chtěli mít kvalitní blend v konzistentní kvalitě, bylo nutné si whisky pro míchání více pohlídat. A tak se stalo, že v roce 1893 koupili palírnu Cardhu, v roce 1915 Coleburn a o rok později také Dailuaine, Clynelish a Talisker. V roce 1923 pak přikoupili ještě Mortlach.

V té době prodávala rodina už tři druhy whisky. Old Highland Whisky s bílou etiketou, Special Old Highland s červenou etiketou a třetí nejluxusnější variantou byla Extra Special Old Highland s černou etiketou. Šlo tedy o předchůdce dnešních whisky, co se týče barevného odlišení. Bylo to velmi praktické protože lidé na první pohled rozpoznali nejen brand, ale také konkrétní láhev. Mimochodem, už v té době byly etikety na láhvi zkosené, což umožnilo pro název whisky použít o něco větší písmo.

Muž na jídelním lístku

Zlomovým byl také rok 1909, kdy proběhl další rebranding a konečně vzniká značka Johnnie Walker. Právě v rámci nového designu a nové komunikace značky bylo poprvé použito logo kráčejícího muže. Bratři chtěli logo, které by zachycovalo energický brand, který vytvořili. Kráčejícího muže poprvé načrtl britský kreslíř Tom Brown během oběda s Lordem Stevensonem, jedním z ředitelů ve firmě JW, a to na druhou stranu jídelního lístku. Bratři byli z nápadu nadšení a hned ten rok se logo objevilo v rámci marketingových kampaní všude po světě.

Zajímavostí je, že původní ilustrace zobrazovala muže kráčejícího zprava doleva, což bylo později pozměněno, aby muž kráčel kupředu. Tom Brown bohužel rok po vytvoření kráčejícího muže zemřel na rakovinu a na místo „dvorního“ reklamního malíře nastoupil Sir Bernard Partridge, který pracoval pro Punch magazín. V průběhu let se na reklamních sděleních Johnnieho Walkera vystřídalo několik dalších kreslířů a i samotná postava kráčejícího muže prošla řadou změn, kdy například zmizely původní brýle (monokl). Poslední verzi z roku 2015 má na svědomí designér Gary Redford a jde o jednoduchou siluetu kráčejícího muže, který si drží klobouk (úplně původní muž si tou rukou držel právě monokl). Spolu s mužem se měnil i slogan firmy, kterých se tu vystřídalo hned několik.

V minulosti značky nejvíce vyčnívalo heslo „Born 1820 - still going strong“ (Narozen v roce 1820 a pořád ve formě), které samozřejmě odkazuje na obchůdek v Kilmarnocku a počátky míchání whisky. V současnosti však patrně nejvíce rezonuje slogan „Keep Walking“, který je spojen s poselstvím o vytrvalém pokračování vpřed, překonávání překážek a osobním růstu.

Nezapomeňte, Johnnie si zaslouží

Johnnie je prostě pojem a tahoun kategorie skotské míchané whisky. Osobně nepohrdnu kterýmkoliv, ale Double Black mám zvlášť v oblibě. Na příběh značky a její zásluhy ve světě whisky nejde zapomenout, a tak pokud někoho uvidíte, jak se pohoršuje nad sklenkou Red Labelu, dejte mu (alespoň​ v představách) ​pohlavek. Možná to není nejlepší whisky na světě, ale rozhodně je nejprodávanější a možná by bez ní svět whisky nevypadal tak dobře, jak dnes vypadá! Zaslouží si uznání.

Připíjím na rodinu Walkerů a jejich splněný sen.

Přečtěte si i další příběhy ze světa whisky:

Ďábel​ ve whisky
Č​erná magie z palírny Bruichladdich
Šílený vědátor nebo génius?
Jak vznikla trojhranná láhev Glenfiddich?
Jak se Popelka dostala na bál
Whiskový Bentley Macallan
Nos pojištěný na miliony
Jak chutná stoletá whisky uvězněná v ledu?
Příběh kráčejícího muže – tenhle článek jste právě přečetli